České republice dlouhodobě chybí ucelenou síť cykloinfrastruktury mimo rekreační trasy. Situace se od roku 2020 výrazně mění: krajská i menší města mají vlastní cyklogenerely, přibývají financování z evropských fondů a municipální politika stále více zohledňuje nemotorizovanou dopravu.
Brno – model pro ostatní
Brno má v porovnání s ostatními krajskými městy nejpropracovanější síť urbánní cykloinfrastruktury. Cyklostezka č. 1, vedoucí podél řeky Svratky, je 22 km dlouhá páteřní trasa spojující centrum s okrajovými čtvrtěmi. Její součástí jsou tři lávky pro cyklisty a chodce, z nichž nejnovější byla dokončena v roce 2022 za 38 milionů korun.
V centru Brna fungují cyklopruhy v ulici Křenová, Veveří a Lidická. Celková délka značených tras v Brně přesahuje 160 km. Cykloplán Brna 2030 počítá s navýšením na 240 km a s propojením zástavby v Líšni, Králově Poli a Starém Brně.
Financování
Brno kombinuje zdroje: přibližně 40 % z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), 35 % z vlastního rozpočtu a zbývající část z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). SFDI poskytuje dotace na cyklistickou infrastrukturu na základě každoroční výzvy – v roce 2025 bylo rozděleno celkem 890 milionů korun.
Olomouc – kompaktní město pro cyklisty
Olomouc je svou velikostí a strukturou zástavby ideálním kandidátem na cyklistické město. Centrum je rovinaté, vzdálenosti mezi čtvrtěmi nepřesahují 5 km. Celkový systém čítá přes 80 km tras, ale kvalita povrchu a propojenost tras jsou nerovnoměrné.
Kritickým místem je průjezd historickým centrem – dlážděné povrchy a úzké uličky vyžadují specifické řešení. Magistrát Olomouce v roce 2024 spustil projekt „Olomouc na kole", jehož součástí je vybudování záchytných parkovišť pro kola u přestupních uzlů MHD. Do konce roku 2026 by mělo přibýt 12 nových krytých parkovišť.
Ostrava – průmyslové město mění tvář
Ostrava historicky nebyla vnímána jako cyklistické město, ale tato image se mění. Po revitalizaci Dolní oblasti Vítkovice vznikla síť stezek v areálu bývalé průmyslové lokality. Nová cyklomagistála podél řeky Ostravice, dokončená v roce 2023, propojuje centrum s Porubou na délce 14 km.
Statutární město Ostrava investovalo do cykloinfrastruktury v letech 2020–2025 celkem 620 milionů korun. Dalších 180 milionů je plánováno do roku 2028 na propojení Zábraní a Mariánských Hor.
Menší města – rychlý rozvoj při nižších nákladech
Pardubice a Hradec Králové tvoří tzv. aglomeraci dvou měst a společně budují síť tras propojujících obě centra. Řeka Labe a přilehlá nábřeží tvoří přirozenou trasu – cyklostezka podél Labe má dnes délku přes 40 km a je hojně využívána jak rekreačně, tak pro každodenní dojíždění.
České Budějovice postavily síť cyklopruhů v kombinaci s parkovacími místy pro kola – celkem 240 stojanů v centru. Jízdní kolo zde tvoří přibližně 12 % dopravního výkonu ve špičce.
Hlavní překážky rozvoje
Přes pozitivní trend přetrvávají systémové problémy. Roztříštěná majetková struktura komunikací (obec, kraj, stát) zpomaluje výstavbu přeshraničních úseků. Napojení cyklostezek na železniční stanice a zastávky MHD je nedostatečné – v průzkumu MD ČR z roku 2024 pouze 28 % stanic nabízí uzamykatelná parkovací místa.
Dalším problémem je zimní údržba: pouze 15 % cyklostezek v krajských městech je v zimě pravidelně odklízeno. V zemích jako Nizozemsko nebo Dánsko je zimní provoz cyklistů samozřejmostí díky prioritní zimní údržbě.
Přehled dotačních programů a formuláře žádostí jsou dostupné na sfdi.cz.